Reklama
 
Blog | Pavel Korec

O strachu a děkování

Dovolím si malou úvahu o dle mého velmi důležitém tématu komunikace týkající se epidemie. Týká se strachu – není to dobrý sluha a je často velmi špatný pán.

Jedno z nejobtížnějších témat v marketingové komunikaci je úrazové a životní pojištění. Nelze při ní téměř nikdy použít strach (nefungovalo by to) – a proto vidíme ty letáky se šťastnými seniory procházející se prosluněnou podzimní alejí. Obtížná (a často špatná) je komunikace léků (nemyslím tím jen tu internetovou dryáčnickou, ale i tu solidní). Podobně strach špatně funguje v psychoterapii a jen někdy a nevalně pro dodržování léčebného režimu. Strach inhibuje a vytváří odpor, vede k popírání, vytěsňování.*)

Je myslím potřeba „strach“ vyvažovat pozitivní emocí. Nadějí, lidskostí, soucitem a také a zejména vděčností. Jsem si jist, že to je právě vděčnost, která může převážit v tom prostoru naplněném strachem, popíráním, bagatelizací, či zlostí. To proto, že lidé kteří obdrží vakcínu, jsou vděčni protože z nich snímá úzkost a strach a přináší naději. Ti, kteří přežili Covid-19 v nemocnici jsou často vděčni lékařům. A vděčni jim můžeme být všichni, i když nás pobyt v nemocnici nepotká. Vděčnost patří všem, kteří často v krajním nasazení usilují o zmírnění epidemie, o odvrácení a zmírnění utrpení. Těm, kteří v mimořádném nasazení vytvořili vakcíny, hledají léky a jakýmkoli způsobem se podílejí na tom, aby se dostaly k lidem.

Lidé se emoci vděčnosti brání, protože mají pocit, že vznáší nárok na vyrovnání dluhu. Vidíte to často v úpěnlivé snaze něco dát lékaři, který se o vás stará. Ale mnohem důležitější je si tuto emoci vděčnosti ponechat, internalizovat ji a prožívat ji šířeji vůči světu, nebo společnosti, nebo době v níž žijeme, nebo Bohu.

A nesmírně, nesmírně důležité je svému lékaři poděkovat. Je důležité poděkovat zdravotníkům, kteří nyní udržují náš svět pohromadě. Nemáme veřejnou osobnost, která by za nás mohla dostatečně poděkovat – a tak máme děkovat všichni a kdykoli to je možné. Děkujeme za něco, co není samozřejmost, co bychom nikdy žádným zdravotním pojištěním nezaplatili.

Vděčnost má přijít v době, kdy jsme posedlí tím, na co všechno máme nárok a tak dříve, než si ji lidé uvědomí, ji zastaví. V pohodlné době jsme ztratili schopnost vděčnost denně prožívat, jako ji prožívali naši předkové. Proto si vděčnost musíme dovolit, musíme se pro ni rozhodnout.

Myslím, že kdykoli je příležitost poukazovat na tyto skutečnosti – třeba i jedním slovem – máme to dělat. A pokud jste nepoděkovali svému lékaři, nezapomeňte to udělat.

*) jiné téma je zneužití strachu k manipulaci a nízkým cílům, to teď neuvažuji.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama